Anna už nebyla žádná bárbí. Vzpomínala, když potkala Karla, který byl její první příťa. Bylo to krásné. Tuleníčko, sexík, ale ne a ne otěhotnět. Anna byla totiž prvosnažilka. Počítala si, kdy bude mít ovu, aby spermijky udělaly, to na co čekala. Dělala všechno možný i prstíčkovou metodu. A jednoho dne to přišlo. Dočkala se těhulení! Bříšínko jí rostlo a z Káji se mezitím stal manža. Krátce po svatbě se narodil mimísek. Dali mu jméno Honzík. Byl to ten úplně nejvíc bombičkový klučík na světě. Anča si těhulkování užívala. Bavilo jí i kojo a Honzíkovi náramně mlíčko chutnalo. Dny utíkaly, kočárkování, vařeníčko a jen toho sexíku už bylo míň. Aby Kája moc neremcal, tak mu vždycky udělala polévenku s játrou, kterou ještě ovegetila. A Kája si čvachtal. Ančino kulinářské umění, ale dosahovalo mnohem vyššího levelu. Třeba segetýn, rizeto a chlebík pečený v domácí pekošce. Jednoho dne byl Honzík tuze nemocinkaný a Anna poznala, co to je ošetřovačka. Rýmička, hleníčky a prdíky.
Kájovi se i játro na stokrát jinak začalo zajídat, tak se Anča naučila připravit hrašulandu a pangáciuse. To je óbr ňamka, protože to vůbec není cítit jako ryba. Zvlášť když to dochutí maggi nebo wolčestrem. A aby bylo i něco sladkýho, tak pekla štrůdlu.
Začalo jí bavit i tvořeníčko. Pletla, háčkovala a pomalu se z ní stávala bydlenka. Zútulňovala jejich byteček.
Měla taky kámošky. Jarka byla typická rybilka. Stačilo jí být milenkou muže, který si jí nikdy nevezme. Milada byla hobylka. Ta se věnovala svým koníčkům. Do party patřila i Erika. To byla vařilka, která ráda vařila a proto to byla i hubnulka. Chodily spolu na kafíčko a drbaly o životě. Prostě holky z Mimibazaru 🙂